Nemocnice Jihlava

Koronarografické vyšetření

Koronarografie je kontrastní rentgenologické vyšetření koronárních tepen zásobujících Vaše srdce (resp. srdeční sval) krví. Provádí se při podezření na zúžení nebo uzávěr těchto tepen. Příčinou bývá nejčastěji aterosklerotické postižení při ischemické chorobě srdeční (ICHS). Ta se projevuje především bolestmi na hrudi a často i dušností.

Cílem koronarografie je zobrazit koronární tepny, jejich průsvit a odhalit tak případné zúžení nebo uzávěr. K obnovení průtoku krve „ucpanými” nebo zúženými tepnami lze provést podle nálezu a možností současně katetrizační zprůchodnění – angioplastiku, nebo po posouzení nálezu naplánovat kardiochirurgickou operaci v CKTCH Brno, nebo v Českých Budějovicích (koronární by-pass = přemostění neprůchodné koronární tepny). 

Farmakologická léčba je nedílnou součástí vyšetření i léčby ICHS ( viz. článek - ergometrie). Včasným odhalením kritického zúžení koronárních tepen a zahájením příslušné léčby Vám může právě tato koronarografie zachránit život.

Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a na jeho cévách.

Pracoviště pro provádění koronarografie je kombinací operačního sálu a rentgenologické vyšetřovny. Jeho součástí je zákrokový stůl a nastavitelný stojan s rtg. přístrojem. K rentgenovému zobrazení je zapotřebí zdroj záření – tzv. rentgenka. Po průchodu organismem se rentgenové záření snímá a převádí na obrazovku. Po zobrazení průsvitu a průběhu Vašich koronárních tepen je třeba aplikovat kontrastní látku, k čemuž slouží katetr zavedený k srdci. Je to dlouhá tenká dutá trubička. Kontrastní látka se aplikuje přetlakovou stříkačkou.

Katetr se do tepny zavádí obvykle přes zápěstí nebo také přes tříslo.. Za kontroly rentgenem se dostává katetr Vaší tepnou až k místu odstupu koronárních cév nad aortální chlopní. Po vstupu do koronární tepny aplikuje lékař kontrastní látku, která zobrazí její průsvit a průběh. Stejný postup zopakuje lékař i u druhé věnčité tepny.

Příprava před koronarografií

v      Dlouhodobá – indikaci k vyšetření určí lékař, pac. dostane termín vyšetření a k hospitalizaci se dostaví ráno v den plánované koronarografie. Předem je mu odebrána krev především na zjištění srážlivosti. 

K hospitalizaci se pacient dostaví na lačno, ovšem ranní léky si vezme tak jak je má naordinovány od svého lékaře. Výjimkou jsou diabetici, kteří si nesmějí aplikovat inzulín, nebo vzít léky na cukrovku !! Budou totiž na lačno !!

Nutné je také včas nahlásit alergie na jód a mesocain !

v      Krátkodobá

- oholení předloktí nebo třísla

- zavedení nitrožilní flexily

Z katetrizační laboratoře si pak jednotlivě volají pacienty na výkon. Zdravotnický personál pak pacienta v lůžku odváží na koronarografii.

Průběh vyšetření

Pacient si lehne na vyšetřovací stůl pod pohyblivé rameno rentgenu. Stranou uvidí na obrazovku, kterou bude lékař sledovat při vyšetření.  Na hrudník sestra přilepí elektrody ke snímání EKG. Na prst dostanete klip snímající nasycení krve kyslíkem.

Lékař pak odezinfikuje místo vpichu katetrizačního zavaděče (tedy tříslo, nebo zápěstí) a znecitliví malým množstvím lokálního anestetika. Pomocí speciální jehly napíchne stehenní tepnu a přes ni bude posunovat katetr proti krevnímu proudu k srdečním tepnám  a pak aplikuje kontrastní látku. Aktuální pozici katetru a stav Vašich tepen bude kontrolovat pomocí rentgenu a sledováním obrazovky. Celý zákrok se provádí jen v lokálním umrtvení místa vpichu katetrizačního zavaděče. Jste tedy při plném vědomí a je po celou dobu v kontaktu s lékařem, který Vám vysvětlí, co máte právě dělat. Stačí jen klidně ležet na zádech a na vyzvání občas zadržet dech. Předběžné výsledky vyšetření Vám lékař může sdělit již v průběhu vyšetření. Samotné vyštření trvá 20 min. až hodinu.

Během koronarografie lékař může provést tzv. PCI (=perkutánní koronární intervence) – jedná se o techniku, pomocí níž lze roztahovat roztahovat zúžené nebo uzavřené cévy pomocí speciálního balonku a velmi často i v tepně zanechat speciální pružinku. tzv.  stent. Je pravděpodobné, že po dobu nafouknutí balonku se objeví typická svíravá bolest za hrudní kostí.  Balonek tepnu na chvíli uzavře a do tepny nemůže proudit okysličená krev.

Během nafouknutí jsou sklerotické pláty tlačeny proti stěně cévy a tím je rozšiřován vnitřní průsvit cévy. Lékař pak opětovnou aplikací kontrastní látky zkontroluje průchodnost cévy a dle toho pak znovu rozhodne o dalším nafouknutí balonku nebo případném zavedení stentu (maličké pružinky, která ponechává cévu roztaženou).